Heaijá, mun lean maŋemus áiggi lohkan dákkár cealkagiid iešguđet sajiin:
Lea erenoamáš olu muohta dán jagi
Son lea erenoamáš čeahppi.
Muhto dat ii čuoja bures mu bealljái. Mun hálidivččen geavahit "erenoamážit" diekkár oktavuođain, namalassii go boahtá ovdal adjektiivva. Erenoamážit han lea advearba, ja mun lean erenoamážit čeahppi grammatihka čilget, amma! Mun in leat erenoamáš čeahppi, in heađis ge. Ii ge lean erenoamáš olu muohta dehe erenoamáš olu guovžžat. Lea erenoamážit ollu giellafokus odne. Erenoamážit fal. Ja diet olmmái gal lea erenoamáš, dat dat gal lea. Muhto go hálida bidjat lassedieđuid ovtta adjektiiva birra, de ii galgga geavahit "erenoamáš"... Lea erenoamážit čáppat/buorre/nice/stuoris/olu, ii ge erenoamáš čáppat...
Diet lei visot.
4 kommentára:
Ávžžuhan oktii vel lohkat grammatihkkagirjji :-)
Oh nái, lean go ipmirdan boastut? Galgá go leat "erenoamáš buorre"?
Na in jáhke nu vearrut ipmirdan, muhto jus buohtastahttá sátnegirjji mielde sáni "spesielt" ja "spesiell", de várra lea nubbi merkejuvvon adv. ja nubbi adj. Muhto mii sáhttá seaguhit lea go skandinávagielain ihtá muhtin adjektiivvain -t-geažus go leat maŋit adjektiivii attribuhttan.
Earenoamáš (nu mun válljen čállit sáni) lea adjektiiva, ja sáhttá leat adjektiivagihpus, seammaládje go máŋgga eará gielas maid lea vejolaš bidjat máŋga adjektiivva maŋŋálagaid. Adjektiivvat sáhttet nannet nuppi adjektiivva, dahje nannet nomena masa čujuhit.
Sáhtát lonuhit "earenoamáš" dáin cealkagiin antoniimmain "dábálaš".
Ja "earenoamážit" antoniimmain "dábálaččat".
"Lea earenoamáš ollu muohta dán jagi."
"Lea dábálaš olu muohta dán jagi." (Vaikko livččen várra buoret dadjan lea dábálaš meare muohta, muhto dál in eanet diesa lasit)
Lea earenoamážit ollu muohta dán jagi.
"Lea dábálaččat ollu muohta dán jagi."
Sisdoallu rievdá.
Go dadjá "Lea earenoamážit ollu muohta dán jagi." de lea implisihtta ahte leat ollu earenoamášvuođat juste dán jagi, muhto don dáhtut muohttaga čalmmustahttit.
Go bidjá earenoamážit dakko gokko dien ovdamearkkain lea earenoamáš, de molsašuvvá sisdoallu.
Seammaládje dieinna čeahppi-cealkagiin. GO bidjá "Son lea earenoamážit čeahppi", de don dáhtut máŋgga buori iešvuođa gaskkas earenoamážit su čehppodaga ovdanbuktit.
In dieđe šattai go čielgaseabbu, muhto ammat don fas čálát. :-)
Ok, ok. Lea dieđusge vejolaš bidjat máŋga adjektiivva badjálaga: "Oainnát go oránša-rukses gahpira?", muhto dalle logat daid adjektiivvaid nu ahte gullet oktii (melodalaččat), dat leat dego okta sátni, ja mun livččen daid čállán čoahkkáigesson sárgáin. "Son lea erenoamáš-čeahppi", ii ge "son lea erenoamáš čeahppi" - "Hon är hyper-duktig". Muhto mu mielas ii sáhte lohkat guokte adjektiivva maŋŋálaga. "Hon är väldig duktig" lea boastut, muhto "Hon är väldigt duktig" lea riekta, ja dás lea "väldigt" advearba ii ge adjektiiva - "Son lea erenoamážit čeahppi," ii ge "Son lea erenoamáš čeahppi."
Ja dábálaš-ollu muohta gal sáhttá leat, go "dábálaš" mihtida dehe čilge adjektiiva. "Standard-mycket". Muhto ruoŧagillii gal ii sáhte čállit dan guovtti sánis: Det är standard mycket snö. Dat ii mana čađa. Ferte dalle čállit daid oktan sátnin: standardmycket.
Dan dihte doalahan ahte lea boastut čállit "lea dábálaš ollu muohta".
Post a Comment